Novoroční předsevzetí 2016

Nemám ráda novoroční předsevzetí. Ne proto, že bych si nechtěla dávat nějaké cíle, to naopak, ale nemám ráda ta novoroční. Protože pokud chci něco ve svém životě změnit, někam se posunout, tak není důležité nějaké datum.

Pokud chci opravdu něco ve svém životě změnit, tak hned. 

Ale protože jsem tenhle blog založila hlavně jako motivaci sama pro sebe (nevím proč mám pocit, že když něco napíšu někam veřejně, tak to má větší váhu a já mám víc důvodů se držet svých cílů), tak si letos nějaká předsevzetí sepíšu. 

SPORT

• chodit pravidelně na bikram jógu, což se mi dařilo i letos, tak doufám, že budu pokračovat podobně
• jestli na jaře bude 30-ti denní bikram challenge, tak se přihlásím
• posunout flexibilitu a zlepšovat pozice, které cvičím
• ráda bych pravidelně doma začala cvičit ashtangu, ale to záleží na tom jak moc budu chodit na bikram, protože obojímu se věnovat by bylo náročné
• přihlásit se alespoň na tři běžecké závody a hlavně bych si ráda zaběhla svojí první desítku!

Zdroj

STRAVA

• pravidelně, zdravě a hlavně vyváženě jíst. Zní to snadně, tak snad to i takové bude
• co možná nejvíc omezit alkohol, což bude taky oříšek, protože chodím pravidelně fandit na hokej a tam si to bez piva neumím představit. Ale budu se snažit! ;-)

Zdroj

Předvánoční Itálie, vánoční pohoda, spoustu jídla a málo pohybu

Vánoce. Období klidu a pohody, na které se každý rok moc těším. Už několik let jezdíme s partou přátel před svátky na pár dní lyžovat do Itálie a nebylo tomu jinak ani letos. Všechny dárečky jsem měla nakoupené, takže stačilo zabalit, nasednout do auta a nechat se unášet dovolenkovou náladou. Bohužel jsem musela v prosinci hodně omezit jógu, abych do odjezdu stihla všechno zařídit, nakoupit dárky, navštívit všechny důležité přátele a hlavně se věnovat mým dvěma shibím holkám. Ale zvládla jsem to a necelý týden před Vánoci mohla vzít tašku, lyže a vyrazit směr italské Dolomity.

Na místo jsme dorazili v sobotu brzy ráno. Letos poprvé nás nepřivítaly zasněžené kopce. Sníh ležel jen na sjezdovkách, ale vzhledem k podmínkám u nás v Čechách jsme byli vděční alespoň za něco. Zkusili jsme se ubytovat v hotelu, ale naše pokoje ještě nebyly připravené, takže jsme museli počkat až do večera. Už převlečení do lyžařského jsme vyrazili do nejbližšího skibaru na první italskou kávu. Neodolala jsem a objednala jsem si Calimero, což je horké Bombardino s kávou a fantastickou šlehačkou. Šílená kalorická bomba, ale mohla bych to tady pít pořád dokola. Netrpělivě jsem dopíjeli kávu a těšili se až poprvé sjedeme svah. Bylo to skvělé. Nepatřím sice mezi moc dobré lyžaře, ale lyžování miluju. Hory, sníh a hlavně spoustu volného času s přáteli.

Dýňová polévka

Dýně k podzimu neodmyslitelně patří a vydatné krémové polévky jakbysmet. Příjemně zahřejí i nasytí. K dýni jsem měla dlouho předsudky z dětství a v obchodem jí přecházela bez povšimnutí. Ale minulý podzim jsem měla pocit, že jsou všechny food blogy i jiné weby doslova zahlcené různými recepty, takže jsem se rozhodla, že si dýňovou polévku taky uvařím. Vyzkoušela jsem nespočet různých receptů, různých druhů dýní, se smetanou, bez smetany, se zázvorem, s kokosovým mlékem... až jsem si nakonec vytvořila ten svůj ideální recept. Tak pojďte na to, je to jednoduché :-)

Zdroj

Skvělý pocit po skvělé lekci bikram jógy

Moje pondělní lekce Bikram jógy byla tak úžasná, tak jiná než kdykoliv jindy, že se o ten zážitek musím podělit.

Celý listopad se snažím co nejčastěji chodit cvičit a zatím se mi daří být v hot roomu 3-5 týdně. Minulý týden do budějovického studia Bikram jógy přijel můj oblíbený učitel František, který má až neuvěřitelnou schopnost motivovat k mnohem lepším výkonům. Určitě je příčinou jeho charisma, zkušenosti a samozřejmě i to, že je to muž. Přeci jen většina cvičících jsou ženy :-) František velmi často opakuje, abychom si před každou pozicí dobře rozmysleli, kam až se chceme dostat a dobře si rozložili síly a vydrželi až do konce. Zní to velmi jednoduše, že? Ale pravdou je, že na to myslíme málokdy a hned od začátku se snažíme dát do určité pozice maximum energie a pak odpadáme dřív než bychom měli. Přitom výdrž a správné rozložení sil jsou opravdu důležité, ať už kvůli zdravotním benefitům dané pozice nebo kvůli ostatním cvičím v sále. Protože hromadná energie a motivace vydržet opravdu funguje. Jakmile polohu vzdá jeden, ostatní na sebe nenechají dlouho čekat.

V minulém týdnu se mi podařilo jít na Františkovu lekci dohromady pětkrát a jsem za to moc ráda. Dostalo se mi několika velmi cenných rad, které jsem hned zkusila využít v praxi při pondělní lekci. A světě div se, ono to opravdu fungovalo.

Zdroj

Ale abych se vrátila k výjimečnosti téhle lekce. Od rána jsem byla rozhodnutá, že půjdu cvičit. Jenže den je dlouhý a moje přesvědčení postupně sláblo. Po práci jsem musela se shibalkama na veterinu a pěkně promrzla. Už cestou tam jsem přemýšlela, čím bych se sama sobě mohla vymluvit a na lekci nejít. Samozřejmě jsem nic přesvědčivého nevymyslela, takže jsem po návratu z veteriny zabalila ručníky, oblečení, podložku a vyrazila směr studio. Stačilo vkročit do hot roomu a věděla jsem, že jsem udělala dobře. Lehla jsem si na podložku a užívala si teplo, které prostupovalo mým promrzlým tělem. Po chvíli přišla lektorka Jitka a lekce začala. Všechna moje únava a nechuť cokoliv dělat mě s každou další pozicí pomalu opouštěly a přicházelo čím dál tím víc energie. Cvičilo se mi tak lehce a přirozeně. Dokonce i pozice, které nemám ráda se mi dařily lépe než kdy jindy. Nechápala jsem, kde se to všechno vzalo a kam zmizela moje únava, ale užívala jsem si ten krásný pocit. Na konci lekce jsem měla tolik elánu, že bych ho mohla rozdávat. Ještě trocha relaxace v teple sálu a pak následoval ten euforický pocit, když po devadesáti minutové lekci ve 42° celsia vyjdete do chladné chodby. Nádhera. Připadalo mi jako by se usmívala každá moje buňka a z každého póru stříkala energie na všechny strany.

Zdroj

A co z toho vyplývá? I když se vám opravdu nechce, zkuste sami sebe přesvědčit a běžte cvičit. Ať už jógu nebo cokoliv jiného, protože ten pocit, z překročení vlastního stínu za to stojí, věřte mi.

Namaste, Monika

Jídlo v hlavní roli

Jídlo je pro mě velký problém. Miluju ho a nedokážu se vzdát toho, co mám ráda. Bohužel na jídle stojí a padá veškerá moje snaha o shození přebytečných kil nebo spíš snaha o zformování postavy (v překladu je to vlastně snaha o to nemít velké břicho!!!). 

Zdroj: www.pinterest.com

Měřím kolem 160 centimetrů a vážím 53 kilo, takže tlouštík nejsem. Jen to moje nešťastné břicho. Problém vidím v disciplíně, hlavně v odpočinkových dnech. Pokud mám naplánováno jít v daný den na lekci Bikram jógy, tak se snažím už od rána hodně pít a správně jíst. Takže dobrá snídaně, svačinka, lehký oběd… Před lekcí nemůžu být ani přejedená, ani hladová. Ale když vím, že ten den na lekci nejdu, tak se tolik nehlídám. Bohužel. A není to jen o tom, že bych do sebe od rána bezhlavě házela všechno jídlo, které potkám, ale mám jídlo velmi špatně rozložené. Hlavně vynechávám odpolední svačinu a pak jsem schopná k večeři sníst cokoliv mi přijde pod ruku a přejíst se.

Zdroj: www.pinterest.com

Snažím se si nosit do práce jídlo v krabičkách, svačiny si chystat dopředu, ale stejně mi to nejde. Kolikrát v práci svačinu nestihnu a po návratu domů už si na jídlo moc nevzpomenu. To až později večer mi žaludek sám zahlásí, že už dlouho nic nedostal. Jenže v této fázi už se moc neovládám a jím a jím…. Začarovaný kruh? Možná. Jak z toho ven? Pevná vůle a disciplína. Zvládnu to? Tak to je právě ta výzva. Výzva, která se mi zatím moc nedaří. Tak uvidíme jak to půjde dál. Listopad se sice blíží ke konci, ale správné stravování je napořád a ne jen na dobu než člověk dosáhne svého cíle. Tak mi držte palce!

Monika